Věra Keilová, Marcelka z hor. Recenze.

13. 10. 2014 21:44:35
Nevíte, co se sebou a se životem? Sedněte na židličku, podejte ruce Marcelce, koukněte jí do očí a – stanete se na chvíli vědomými. A kde jsou teď vaše chmury? A co je tu teď k řešení? – Nic tu není k řešení. A není, kdo by řešil.

Marcelka je žena zdánlivě excentrického, ve skutečnosti echt alternativně duchovního vzezření. Žije prostým životem v chaloupce v Koštúrech, živí se malováním triček a možná i rozdáváním dobrých rad a dobra jako takového na setkáních s hledajícími lidmi (nemám ověřeno, je-li vstup placený). Čím se živí její věrný stín a manžel Romek, který ji na všech akcích mlčky doprovází, netuším. V médiích se zjevili asi tak v roce 2013. Dopomohla jim k tomu novinářka z Práva a Meduňky Věra Keilová. Zdá se, že obě dámy utvořily oboustranně výhodnou alianci a jsou teď mnohem lépe vidět. Na stránce http://www.marcelkazhor.cz/ má Věra Keilová svoje království, jinou propagaci na internetu nemá. Marcelka o sobě nechává tvrdit, že dosáhla (sebe)realizace. To je takový klasický pojem z jógy, jehož definici nejsem schopna ani po stozích přelouskaných knih od Eduarda Tomáše, Květoslava Minaříka, Paula Bruntona, Jiřího Vacka, Lobsanga Rampy a nějakých (prý realizovaných) Indů pochopit. Můžete to zkusit sami. Definice je třeba zde. Věra Keilová ten stav popisuje takto: „Marcelka žije v neustálém napojení na vyšší Vědomí – zdroj neboli Boha. Vzdala se své vůle a je plně vedena. Co a jak má dělat, ví podle informací, které jí k tomu přicházejí. Vše je buď takzvaně v Zavřenu, anebo v Otevřenu.“ (s. 37)

zdroj: http://senatomas.com/2012/01/28/slepa-ulicka/

V knize se to hemží pojmy jako Vyšší vědomí, osobní vědomí, Vyšší božské Já, Světová Mysl, dále zde vystupují vyloženě záporné entity, k nimž patří mysl, představy, „osobní Vědomí neboli ego“ (s. 70), jinde zase „nevědomá část neboli ego“ (s. 76). Názvy kapitol Stát se nikým a ničím nebo Proč se vzdát své vůle Marcelku bezpečně diagnostikují jako čtenářku všech těch titulů z předchozího odstavce, k tomu ještě přiznává Siddhárthu od Hermanna Hesse a Zasvěcení Elizabeth Haich. Moudra, padající z realizované Marcelky, budou mnohým povědomá: „Nic se vás pak již nebude dotýkat. Bude vnímáno, ale není tu už nikdo, kdo by to zažíval.“ (s. 70). Nejbližší pojem, který se dá použít o Bohu, je prázdnota (s. 72). Top doporučení, které se opakuje nejčastěji, je to, že si člověk má být „vědom sám sebe“ a na to soustředit pozornost.

Je to zkrátka opakované setkání se starou jogínskou hantýrkou à la Eduard Tomáš, která se u nás šířila hlavně v 90. letech. Doba pokročila, lidé jsou změkčilí. Málokdo by se nechal dlouhodobě týrat džňána jógovou disciplínou – pozorováním pozorovatele, který pozoruje pozorovatele... – podle Maharšiho, jak doporučoval i Eduard Tomáš. Většinu hledačů neláká ani Marcelčina rada, že se máme vzdát své vůle, své osobnosti, mít prázdno v hlavě a ideálně ani žádné emoce. Publikum by zdrhlo. A tak Marcelka tvrdou Tomášovu stezku vyměkčuje. Nerada uznává, že lidé mají někdy velký strach a ten se jich fakt dotýká. Připouští nakonec: „(...) nechte to odžít, ale prožijte to vědomě.“ (s. 201) Má pochopení i pro takové slabochy, co mají rádi sex nebo se neudrží a občas sami jednají: „Jsou věci, které člověk svou vůlí ovlivnit může. Budiž, když chce. Lepší je však neovlivňovat, ale když chcete, dobře.“ (202) A když se nedokážeme trvale depersonalizovat, stačí prý jen aspoň na chvilku. Uleví se nám.

Nevím, nakolik se ulevilo moderátorce Alžbětě Šorfové z internetové TV Cesty k sobě, když se jí na otázku, jak se lidé mohou zbavit negativních emocí (v ezoterštině „programů“), dostalo od Marcelky protiotázky: „Chceš to zkusit?“ a vzápětí následovala pseudomeditativní hypnóza obouruč (viz video níže od 55:55). Nabourání formátu rozhovoru ustála moderátorka dobře, na chvíli nabídku přijala a po půl minutě mohla naštěstí kormidlovat k závěru.  

Jak je mi Alžběta Šorfová pro svůj lehce infantilní projev normálně nesympatická, tak v tomto videu je za hvězdu. Marcelčino působení mě irituje mnohem víc, neboť se vyznačuje nesourodými složkami: jurodivým smíchem, při němž tuhne krev v žilách, velebným mlčením, vyvolávajícím muka trapnosti, a docela energickým, sebejistým výkladem s pečlivou artikulací blahosklonné „učitelky duchovní výchovy“ (jak ji na youtubu vystihl jeden komentář).

Malou původnost svého učení si Marcelka vynahradila jazykovými inovacemi: Jak se pozná, že už někdo nemá ego? Přece tak, že o sobě mluví ve 3. osobě: „Marcela nevěděla.... Marcela šla......“ A nebo taky v trpném rodě: „Souhlašeno.“ Zajímavé je, že v množném čísle realizované guruovství zaniká, když Marcelka něco dělá s Romkem, používá „my“. Tady jsem myslím objevila nedokonalost, ne-li mezeru v Marcelčině duchovním vývoji...

Nějak nemůžu uvěřit, že jsou u nás mraky lidí, kterým tohle stačí a pravidelně se tím krmí. Proč jsou emoce špatné? Proč nemáme rozvíjet osobnost? Jsme na světě jen proto, abychom vše pozorovali? Když přijde puberťák, mladý člověk do 30 (nebo nakonec i já) na setkání s Marcelkou a uslyší něco jako: „Lidé se chtějí měnit a chtějí být nějak dokonalí, i když víme dobře, že taková dokonalost neexistuje. Když chtějí být někým jiným a snaží se pro to udělat to či ono a měnit se, páchají na sobě násilí. Možná se v něco nebo někoho změní, ale pak to budou chtít změnit zase jinak, takže v tom to není.“ (s. 203) – co mu to pomůže? Ego se prý postupně unaví sexem, přemýšlením, ambicemi něco v životě dokázat, požitky – má být naším cílem dožít se toho, že se ego unaví?

Kdo má ego, neměl by podle Marcelky vůbec léčit, nechce-li riskovat vlastní zdraví. Jen realizovaní jsou ti praví léčitelé. Kdybych to měla brát vážně, pak jsem vlastně žádného doktora a léčitele v životě neviděla a zřejmě na něho ani nenarazím. Když nepočítám Marcelku... Je-li Marcelka realizovaná, na nejvyšším vývojovém stupni ducha, neprožívá-li emoce a zkušenosti většiny lidí, pak je lidem tak vzdálená, že s nimi nemůže cítit, ani jim pomoci. Podat ruku může ten, kdo stojí o stupínek výš. A je-li Marcelka nerealizovaná, což se mi jeví pravděpodobnější, pak podle svých vlastních slov taky nikomu nemůže pomoci.

zdroj: http://vikend.nova.cz/clanek/novinky/vikend-19-4-2010-slepa-ulicka-2.html

A jak by mohla, když pro ni lidský život není důležitý, když je to jen proces postupného umrtvování a odosobňování, který je třeba co nejrychleji proběhnout? Mně se víc zamlouvá koncept, že jsme na svět úmyslně přišli jako lidé. Ne abychom se lidskosti co nejrychleji zbavili, ale abychom ji rozvinuli. Abychom stále vytvářeli nejlepší variantu sebe sama ze všech možných variant (Neal Donald Walsch). Abychom se učili prožitím (Abd-ru-shin). Nejsem si jistá, jestli existuje zkratka, která by tohle obešla. Nebude to spíš tak, že nám Marcelka z hor nabízí starou známou slepou uličku, kterou psychologové pojmenovali spiritual bypassing – viz i zde (česky duchovní obcházení a ještě jedno české video k tématu)?  

KEILOVÁ, Věra. Marcelka z hor. 1. vyd. Praha: Duha, 2014, 247 s. ISBN 978-80-905623-0-1.

 

Jiný článek (nezobrazuje se v seznamu článků, protože když něco kladně recenzuju, je to prý reklama): borovska.blog.idnes.cz/c/494448/recenze-na-studio-mishayoga-michaely-klimove.html

Autor: Hana Borovská | pondělí 13.10.2014 21:44 | karma článku: 28.32 | přečteno: 12048x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 29.52 | Přečteno: 574 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 302 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 527 | Diskuse
Počet článků 28 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4538

Vášnivá hledačka pravdy a chyb:-) Vlídná školitelka.

www.skolitelka.eu
www.ceske-korektury.cz

Recenze a vlogy mám taky na svém Youtube kanálu: https://www.youtube.com/channel/UCkDUcOigUNtbBAe9bko4L3Q

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...