Celkem seriózní úvodní kritika farmaceutického průmyslu (s. 56–61), výklady o fyziologii stresu (s. 63–71) a fungování imunity (s. 92–97) vzbuzují naději, že konečně přicházejí důvěryhodní profesionálové, kteří propojili západní medicínu s alternativními přístupy.
Tato naděje je však brutálně zadupána, jakmile se jen autoři pokusí vysvětlit princip svého „objevu“ . Jejich úvaha je prostá: Nemoc je problém. Potřebujeme zjistit příčinu problému, pak ji odstranit a budeme zdraví. Na začátku (s. 61) ambiciózně vyhlašují, že existuje jen jedna příčina problémů, tedy nemocí, a tu už známe. Která to je? No přece stres (s. 63). Blokuje totiž činnost imunitního systému. Aha. No a taky „procházejí téměř všechny nemoci a zdravotní problémy do určité míry gastrointestinálním systémem“ (trávicím traktem, s. 262), kromě toho „mají všechny nemoci, jimiž lidé trpí, určitý vztah k endokrinnímu systému“ (tamtéž), což prý není v rozporu. Nesmíme zapomínat ani na to, že „podnětem pro vznik nemocí v těle je vždy mylný názor“ (s. 163, znova na s. 198, tam to na 100 % dokonce potvrdil „výzkum“). Příčinou nemocí může být i náš „antivirový program“, který nás chrání, sbírá negativní zážitky a vyvolává automatickou reakci (strach), když později zažijeme něco podobného jako v minulosti (s. 191). Ale ve skutečnosti jsou příčinou stresu, tedy i nemocí, „destruktivní buněčné vzpomínky, které jsou zakódovány a uloženy v srdci, v mysli – tedy v tom, čemu se v bibli říká srdce“ (s. 179). Jo, srdcem se samozřejmě myslí „nevědomá mysl“ (s. 170 ), což je totéž jako „podvědomá mysl“ (s. 173), pokud se tím zrovna nemyslí duše („Problémy srdce jsou problémy duše“, s. 173). Ale to je nakonec fuk. Buněčné vzpomínky jsou stejně možná zakódovány spíš „v energetickém informačním poli každé buňky v těle, podobně, jako je to u DNA“ (s. 216). Nebo tam někde. Nemusíme do toho hned šťourat...
Ta věc, kvůli které mnozí kupují celou knihu, se nachází na s. 228–234. Zabírá 7 stran z 300 stránkové knihy. Jde o 4 gesta rukou u hlavy a 3 odpočinkové pozice. Je to univerzální lék na všechny choroby. Funguje i na polomrtvé ještěrky, psy a nespolupracující partnery. Pomocí prstů vysíláme pozitivní energii, ta aktivuje léčivé schopnosti našeho těla a deaktivuje stres. Do toho je ještě zapletena kvantová fyzika, povinná položka v každé dnešní ezoknize, a to tak umně, že by to nerozpletl ani přední člen spolku Sysifos Jiří Grygar. Je třeba opravdu silné víry v Boha a pekelné dávky drzosti, aby tohle někdo mohl prodávat a cynicky kalkulovat s lidskou naivitou, nesamostatností a zoufalstvím.
A ještě je k tomu taky třeba speciálních stylistických postupů a prezentačních dovedností, aby to čtenář spolkl. Stylisticky se jedná o směsku popularizačního rádobyodborného stylu (osvědčilo se odvolávat se na „výzkumy“ a zneužívat vědu k podpoření vlastní serióznosti, přitom je dobré používat co nejvíc cizích slov jako třeba „gastrointestinální“ – s tím jsem sama měla dost co dělat, abych to správně přepsala), prokládaného osobními příběhy autorů i klientů, a stylu reklam.
K reklamní trikům patří nazývání triviálních nebo obecných tvrzení „tajemstvími“ (jsou to názvy podkapitol) a opakované dramatické avizování, že co nevidět bude odhaleno něco velkého, co nám změní život. To protkává celou knihu v rytmu očekávání, nenaplnění a frustrace. Často jsme vyzýváni, abychom jen hezky četli a nepřeskakovali text, že už TO brzy přijde. Marketingově na jedničku s hvězdičkou je používání číslovek v názvech kapitol (7 tajemství, Jak se během 10 vteřin zbavit situačního stresu) a v samotném podtitulu knihy Jak za 6 minut vyléčit zdroj zdraví, úspěchů a vztahů. Místo souvislého, uspokojivého vysvětlení se často dočkáme další oblíbené PR formy, otázek a odpovědí. V textu se něco nakousne, přejde se k jinému tématu a to nedořečené se jako by znovu, z jiného úhlu a bez přímé komunikace s předchozím výkladem řeší otázkami. Dezorientuje to čtenáře, stejně jako opakované rozbíjení struktury knihy vkládáním klientských ohlasů na libovolná místa. Vypadá to jako úmysl. Mlžení, nekonkrétnost a úmyslné vytváření chaosu patří ke způsobům, jak někomu něco nepozorovaně vnutit. Opakovaně jsme upozorňováni, že konkurenční léčebné postupy nefungují. Obzvláště pokrytecky a cynicky vyznívá pohoršování se nad konkurenty, že z lidí jen tahají peníze, což Léčebný kód dělá taky.
Prodejci se ani nepokoušejí předstírat, že by jejich zboží bylo funkční, opakovaně se jistí tvrzením, že nejdůležitější součástí léčení je modlitba (s. 227) nebo „aktivní víra v Boha“ a přírodní léčba (předmluva J. Rubina, s. 15). Vlastně tam ten léčebný kód přebývá.
Strategie vnucování nepotřebného zboží se typicky vyznačuje nejasnou a nepřehlednou komunikací. Jde vlastně o to do poslední chvíle utajit, co že si to vlastně máme koupit. Nejprve dostaneme jeden univerzální léčebný kód. V 11 kapitole, uprostřed výkladu o jednotlivých kategoriích problémů srdce, se náhle začne mluvit o „systému léčebných kódů“ v množném čísle a drobná poznámka pod čarou nás odkáže na konec knihy (s. 257). Tam najdeme něco jako letáček, nabízející „balíček léčebných kódů“. Jsou ušité každému člověku na míru a pochopitelně se za ně platí. České články klasického letadla jsou už vybudovány, takže u nás zaplatíme minimálně 500 Kč za mail s návrhem osobních gest a afirmací, spíše se ale očekává, že investujeme skoro 4000 do e-manuálu nebo 4380 do tištěné knihy. Školitel to má za 12500. Nebo můžeme navštívit dvoudenní seminář dr. Loyda v Praze. Za 9,5 hodiny času zaplatíme 3200, aniž by se nám dostalo osobní péče. Je to hromadná akce. Cena jedné hodiny tohoto opravdu drahého času vychází na 337 Kč za hodinu, což jsou náklady srovnatelné s dubnovým workshopem Teal Scott o délce 6 hodin se vstupným téměř 2000 Kč. Tam to vychází na 333 Kč za hodinu. Ale myslím, že Loyd je o něco větší machr. Ten nemusí prodávat hrnky a trička v eshopu, ten má pořádně rozhozené sítě...
Málokdy se najde tak nesourodá, nečistá, záludná a jedovatá kniha, s takovým rozporem mezi deklarovanými cíly a skutečným záměrem jako Léčebný kód. Jde vlastně o obludně přifouknutý, mimořádně agresivní reklamní leták na zhoubně bující mezinárodní letadlo. Lživý, jak už letáky bývají.
Vím, co tvrdím. Zahodila jsem vlastní důstojnost a několik týdnů Léčebný kód zkoušela. Vůbec nic se nestalo. Pomohla mi až antibiotika a změna životních okolností.
Alexander Loyd, Ben Johnson. Léčebný kód. Jak za 6 minut vyléčit zdroj zdraví, úspěchů a vztahů. Nakl. Pavel Dobrovský – Beta, s. r. o. : Praha, 2012.
