Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ivo Toman, Debordelizace hlavy. Recenze

30. 10. 2014 0:02:36
Tak nějak samozřejmě se dnes předpokládá, že všichni toužíme po úspěchu. Nechápu, proč. Počítá s tím i Ivo Toman a chrlí jednu motivační knihu za druhou. Když zrovna nechrlí, tak přednáší nebo školí. Z jakých ingrediencí je složen

Není to nic moc složitého. Úspěch pro Tomana znamená vydělat peníze, to zná z vlastní zkušenosti, na to se tedy v knihách zaměřuje (Motivace, s. 11). Aby člověk vydělal peníze, měl by objevit svůj talent, v něm nestačí být dobrý, ale musí přímo vynikat (Debordelizace, s. 77). Pak musí hodně pracovat, rozhoduje kvantita, tvořit každý den alespoň něco. Měl by si promáznout mozek, rozdělit chuchvalce myšlenek na věci, které může změnit – a ty řešit, a na věci, které změnit nelze – a ty neřešit. Vypadá to, že do kolonky „neřešit“ patří i takové hovadiny jako dobré vztahy na pracovišti, ne-li celý soukromý život. Rozhodně by maximum energie mělo jít do práce, o vztazích a koníčcích není řeč: „Pokud ale někdo použije svou energii na zahrádce, pak by neměl nadávat na ty, kteří se zahrádkou nezdržují a raději se vybíjejí v kariéře a honbě za penězi.“ (Debordelizace, s. 104).

Zdroj:http://ebrana.cz/magazin/jak-poznat-a-vychovat-uspesneho-obchodniho-manazera

Otázkou, jak motivovat, se Toman nezabývá, neboť už to, že je lidi nutné motivovat, představuje jejich slabinu (Motivace, s. 16). Takových lidí je třeba se zbavit. A pracovat výhradně s těmi, co už motivovaní jsou (Motivace, s. 154-155). Ideální by bylo, kdyby lidé byli sami od sebe oddaní vašemu snu a dělali něco navíc, vysoce výkonní, angažovaní. A se vším tím by byli spokojení.  

Ale bohužel, většina lidí je nevýkonných a neúspěšných (např. Debordelizace, s. 143), asi tak 95 %. No nic, s těmi se nebudeme zdržovat. Povzbuzovat takové lidi je plýtvání energií (Motivace, s. 62). Vy musíte prostě vyzobnout těch 5 % schopných a zaměstnat je. Život je boj. Neschopní mají smůlu. U žen je to trochu jinak. Tam mají smůlu ty staré a škaredé. Ty se mohou zachránit leda tím, že jsou schopné (všeho) a získají moc (Motivace, s. 128).

Zdroj: http://kariera.ihned.cz/c1-57288400-demotivujici-motivace

Vítejte ve světě ateismu, materialismu, vulgárního darwinismu! Nebo pohledem autora: ve světě, kde vám konečně někdo bez servítků, na rovinu (a pochopitelně, jak jinak než kontroverzně, provokujícně a šokujícně;-) řekne, jak se věci mají. A řekne vám to v krátkých, často tázacích a zvolacích větách, jednoduše, úsečně až vojácky – dodávám já. Jestli se vám to nelíbí, pravděpodobně nebudete nikdy úspěšní.

 Mně se to rozhodně nelíbí. Kupodivu se najdou lidi, kterým se to líbí moc. Jsou to většinou vysokoškolští studenti, kterým Toman přednáší zadarmo, respektive za mailovou adresu, aby jim pak mohl posílat nabídky a vychovat si z nich budoucí klienty, jak sám říká. Druhou skupinu Tomanova fanklubu tvoří naopak miliardáři. O důvodech, proč stojí o rady a názory Ivo Tomana, se mluví třeba zde. Mimo tyto dvě krajní skupiny (s nadsázkou je můžeme označit jako naivní mládí a cynické psychopaty) má Toman příznivců mnohem méně. Po pravdě mu to zralejší diskutující se zkušeností s řízením lidí na podnikateli.cz, kde Toman na pokračování uveřejňoval své knihy, dost nandali:

 To je na světě tolik angažovaných lidí, že je jde tak měnit? Nestačí, aby zaměstnanec splnil to, co se po něm chce, a pokud se zdá málo angažovaný, zvýšit nároky? (...) Je opravdu dobré vyhazovat zkušené a zaběhané zaměstnance, kteří jsou schopni zastávat svou práci s konstantním výkonem? Co by ty firmy furt chtěly? Ony jsou od toho, aby provedly směnu se zaměstnancem za jeho práci, kterou on odvede a jakmile skončí pracovní doba, tak se v ideálním případě může věnovat svým zálibám a koníčkům. Nežijeme abychom pracovali, ale pracujeme abychom žili. Proč by měl mít zaměstnanec nějaký zvýšený zájem na výsledku, když na vytvořeném a prodaném produktu nebude mít podíl ze zisku? Třeba takový designer navrhne nějaký výrobek ve své pracovní době a dostane za to jednou zaplaceno, namísto toho aby dostal třeba 1 % ze zisku z každého prodaného výrobku. Přitom majitel firmy z toho bude mít doslova doživotní rentu...“, píše jeden zde.

  „Vůbec nechápete, co slovo ,loajalita ́ znamená! (...) LOAJALITA vzniká, stejně jako například láska, na OBOUSTRANNÉM vztahu, kdy zaměstnanec ví, že se může VŽDY spolehnout na zaměstnavatele a naopak. (...) Myslíte, že když Vy neváháte někoho vyhodit v podstatě jen tak bez slitování, že on bude mít slitování s Vámi? Loajalita znamená, že zaměstnanec nepřijme nabídku konkurence, která Vám může zlomit vaz. Loajalita znamená, že zaměstnanec nasadí sám krk, abyste unikl oku finanční kontroly... (...) Všichni ti ,skvělí zaměstnanci ́ jsou jenom dobří lháři, kteří Vám sice generují zisk, ale zároveň bych Vám určitě neradil otáčet se k nim zády, protože jak ucítí špetku slabosti, zakousnou se do Vás (...),“ rozvášňuje se druhý.

V podobných příručkách se život zdá nesnesitelně jednoduchý a plochý. Ve skutečnosti je přitom plný šťavnatých rozporů. Některé jsem během čtení objevila: 1. Podle Ivo Tomana lidi bez vnitřní motivace motivovat nejde, je to plýtvání energií. Přitom se tím autor řadu let živí. 2. Ivo Toman je schopný člověk, je vzorem. Přitom je závislý na masách neschopných, bez nich by nebyl úspěšný. 3. Ivo Toman tvrdí, že jeho nejvyšší hodnotou je klid (Debordelizace, s. 53). Přitom patří k extrémně aktivním lidem s denním režimem rozplánovaným bezmála na minuty, pracuje více než 8 hodin denně. 4. Ivo Toman kritizuje ezoteriku, pozitivní myšlení à la Tajemství, protože oblbuje lidi. Přitom dělá ne-li totéž, potom něco velmi podobného. Kdo jiný než cynický manipulátor dokáže namlouvat lidem, z nichž většina je neschopná, že mohou vydělat milióny? Debordelizace hlavy by se výstižněji mohla jmenovat Brainwashing pro mladé ateisty. 

Zdroj: http://www.aktuality.sk/clanok/209300/nositel-nobelovej-ceny-stiglitz-americky-sen-je-mytus/

O dost lidštěji než ve vlastních, „dvourozměrných“ knihách se autor projevuje v dokumentu ČT 13. komnata. Kdyby se Ivo Toman narodil v Americe, stal by se jeho životní příběh předlohou pro biografický trhák Holywoodu, tvrdí tvůrce filmu Tomáš Voženílek. Něco na tom je. Do filmového nebo knižního ztvárnění amerického snu o postiženém outsiderovi z Frýdku-Místku, co ke štěstí přišel, bych se rozhodně ponořila dychtivěji než do dosud vyšlých Tomanových bestsellerů. Předem bych si nachystala kapesníčky a doufala, že tentokrát se už konečně dozvím něco kloudného o životě... To se mi zatím s knihami Ivo Tomana nepovedlo.

TOMAN, Ivo. Debordelizace hlavy: zprimitivněte k úspěchu. 1. vyd. Praha: Taxus, c2009, 192 s.

TOMAN, Ivo. Motivace zvenčí je jako smrad: [--za pár hodin se vyvětrá]. 1. vyd. Praha: TAXUS International, c2010, 192 s. 

 

Jiný článek (nezobrazuje se v seznamu článků, protože když něco kladně recenzuju, je to prý reklama): borovska.blog.idnes.cz/c/494448/recenze-na-studio-mishayoga-michaely-klimove.html

 

Autor: Hana Borovská | čtvrtek 30.10.2014 0:02 | karma článku: 19.45 | přečteno: 3257x

Další články blogera

Hana Borovská

Ta socha je kýč! aneb Tanečky kolem Anny Chromy

Moc se mi líbí sousoší Čeští muzikanti od Anny Chromy na pražském Senovážném náměstí. Pražákům ho závidím a pravidelně se jím jezdím kochat. Naposledy k tomu kochání ale přibylo i kroucení hlavou.

28.8.2017 v 22:51 | Karma článku: 29.60 | Přečteno: 760 | Diskuse

Hana Borovská

Jak jsem držela svůj první třídenní půst. Díl 3.

Na konci července na mě dolehl splín. Zdálo se mi, že mě nikdo nemá rád a že je to nespravedlivé. Nic mě nebavilo, dokonce mi nechutnalo jíst. A to je u mě už co říct! Tak jsem se rozhodla, že toho využiju a budu držet půst.

8.8.2017 v 12:28 | Karma článku: 11.77 | Přečteno: 581 | Diskuse

Hana Borovská

Jak jsem držela svůj první třídenní půst. Díl 2.

Na konci července na mě dolehl splín. Zdálo se mi, že mě nikdo nemá rád a že je to nespravedlivé. Nic mě nebavilo, dokonce mi nechutnalo jíst. A to je u mě už co říct! Tak jsem se rozhodla, že toho využiju a budu držet půst.

7.8.2017 v 12:27 | Karma článku: 13.09 | Přečteno: 717 | Diskuse

Hana Borovská

Jak jsem držela svůj první třídenní půst. Díl 1.

Na konci července na mě dolehl splín. Zdálo se mi, že mě nikdo nemá rád a že je to nespravedlivé. Nic mě nebavilo, dokonce mi nechutnalo jíst. A to je u mě už co říct!

6.8.2017 v 20:46 | Karma článku: 15.71 | Přečteno: 986 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Petr Omelka

O zakopaných Němcích, chytání syslů a vstupu do KSČ

Byla to taková krásná pozdně letní neděle, provoněná začínajícím podzimem. Čas burčáku a zvláštních setkání.

16.10.2017 v 20:53 | Karma článku: 13.35 | Přečteno: 318 | Diskuse

Pavel Vrba

Byl jsem dneska poctěn, když jsem tu vobálku vobržel.

A hnedle se cejtím takovej důležitej a chtěnej. Nestává se mi to často, maximálně jedenkrát za 4 roky. A taková vobálka, ta v sobě ukrejvá zajímavý věci. K pobavení, k pláči i znechucení. Když ji totiž votevřu, nestačím se divit.

16.10.2017 v 18:12 | Karma článku: 20.12 | Přečteno: 492 | Diskuse

Vladimír Aim

Tohle máme volit

Již v pondělí se všichni budeme držet za hlavy a naříkat, koho jsme si to zvolili, a bude nám jasné, že tlupa právě zvolených není schopna zodpovědně rozhodovat vůbec o ničem.

16.10.2017 v 17:35 | Karma článku: 11.76 | Přečteno: 576 | Diskuse

Martin Faltýn

Volební guláš a koblihy už nestačí. Je třeba přidat!

Každý se rád občas nechá překvapit něčím neobvyklým, novým, zajímavým... někdy i neotřelým. A to i ve volbách. A tak je guláš nahrazen koblihami, druhdy se jezdilo "Zemákem"... Občas to ale přestřelí.

16.10.2017 v 17:20 | Karma článku: 8.04 | Přečteno: 254 | Diskuse

Jana Slaninová

Lotr intelektuál

Pohádky jsou něco, co nás provází od dětství. Holky chtějí být princezny nebo Popelky, kluci rytíři nebo lapkové. A s některými jejich touhy rostou.

16.10.2017 v 9:33 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 400 | Diskuse
Počet článků 28 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3225

Vášnivá hledačka pravdy a chyb:-) Vlídná školitelka.

www.skolitelka.eu
www.ceske-korektury.cz

Recenze a vlogy mám taky na svém Youtube kanálu: https://www.youtube.com/channel/UCkDUcOigUNtbBAe9bko4L3Q



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.