Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Recenze online kurzu Pavla Říhy Akademie návyků

18. 03. 2016 12:31:23
Na videa Pavla Říhy jsem narazila před několika lety, v době kdy infopodnikání v Čechách a na Moravě rozkvetlo do bujných výhonků produktů Davida Kirše, Jiřího Vokáče Čmolíka a mnoha roztodivných aktivit jejich kurzistů.

Tehdy Pavel Říha figuroval v komickém sestřihu Petra Jeníka, který jsem si nejen já opravdu užila. Objevuje se tam kolem 1:22. Dnes uznávám, že se tam objevil nezaslouženě. Dobře to vystihl jeden bloger (odkaz na text bohužel nemůžu najít), který píše, že nějakou dobu sledoval skoro všechny české infopodnikatele a poté, co se jich nabažil, postupně odhlašoval odběr jejich bezcenných materiálů. Jen u Pavla Říhy neměl to srdce odběr odhlásit, protože se přistihl, že něco iracionálního v něm mu fandí pro jeho upřímný, bezelstný, introvertně neohrabaný projev, který kontrastoval s ostatními rádobysuverény (jako Dr. Kouč v pár let starém, ale vyvedeném klipu). Pavel Říha ustál drtivou kritiku svého vystupování, která se na něj navalila, a neúnavně několik let pokračoval ve zdokonalování svých videjí a projektů.

Když jsem dostala pozvánku do nejnovějšího Říhova kurzu Akademie návyků, hned se ve mně vynořila pochybovačná otázka: Co mě takový kluk téměř o generaci mladší může naučit? Kupodivu něco ano, zjistila jsem nakonec. Už jen jeho vytrvalost v sebezdokonalování a pevné přesvědčení, že to, co lidem radí, taky funguje, podložené dosaženými úspěchy, jsou nakažlivě inspirující. Donutily mě do kurzu vstoupit.

Struktura kurzu

Akademie návyků je vylepšenou verzí Říhovy Školy návyků z minulých let a poprvé běžela v roce 2015. Program trvá téměř 3 měsíce, na začátku ledna byly zpřístupněny stránky s bohatým předchystaným materiálem 0. lekce, videobonusů a diskusním prostorem jak na stránkách kurzu, tak v uzavřené facebookové skupině. V polovině ledna kurz odstartoval 5týdenní přípravou na akci = zavádění vybraného návyku do života. K přípravě sloužily týdenní, asi 20minutové videolekce doplněné pracovními sešity s úkoly a jednou týdně živými webináři. Cílem bylo vybrat si návyk, který chci pěstovat, ujasnit si svoji motivaci a připravit si plán, jak nový návyk podpořit včetně krizového scénáře a způsobu vyhodnocování průběhu akce. V polovině února začala třetí a nejdůležitější fáze kurzu, 30denní výzva, během níž účastníci kurzu denně provádějí akci. Měsíc je dobře zvolená minimální obvyklá doba pro zavedení nového návyku do života. Online kurz končí týden po konci 30denní výzvy poslední hodnotící videolekcí. Je možné k němu ještě přikoupit balíček Absolutní motivace, do něhož nemám přístup. Údajně jsou tam obzvláště zahuštěná a kvalitní videa, založená na inspiraci zahraničními koučovacími a osobnostně rozvojovými esy jako Tony Robbins. Celý proces osobní změny prý mohou výrazně akcelerovat.

Laskavý minimalismus

Akademie návyků je vhodný kurz pro normální lidi, co musí chodit do práce a mnohdy mají potíže najít denně pár minut jen sami pro sebe. Náplň je rozvržena realisticky, kurz se rozjíždí zvolna, pečlivou teoretickou přípravou, během níž si každý může dobře rozmyslet, jaký návyk vybrat, co zvládne časově, fyzicky, psychicky. Dostáváme sympatické doporučení, ať jsme laskaví a ohleduplní sami k sobě a vybereme si něco snadného. Ukázkový pozitivní přístup se zakládá na sympatickém a pro mě novém konceptu „rozšířeného“ tréninku: do budování návyku je od začátku zahrnuto i jeho neplnění, je to součást procesu změny, nikoliv jeho konec. Trénink může sestávat ze selhání, nového opakování, vylepšování (aby nedocházelo k dalším selháním). Vede nás tak k založení něčeho, co funguje dlouhodobě, změny se dějí krůček po krůčku, pomocí drobných korekcí našeho denního režimu. Realistické a minimalistické pojetí Akademie návyků naprosto odpovídá mé životní zkušenosti: nikdy se mi zatím nepřihodilo, že bych se revolučně proměnila ze dne na den, „kvantovým skokem“ v jinou, mnohem úžasnější ženu. Hned se mi přitom vybavuje sympatické tvrzení Abrahama, že kvantový skok je (většinou) zbytečný a škodlivý.

Promyšlený plán

Ještě nikdy jsem u pěstování návyků neměla všechno tak dokonale předem nachystané: tak dobře ujasněné důvody, proč to chci dělat, a tak podrobný plán, počítající snad se všemi možnostmi vývoje situace včetně krizového scénáře. Plán s prostorem pro každodenní záznamy a vyhodnocování jsme měli k dispozici jak k vytištění, tak v online aplikaci – tam s možností sdílet ho s komunitou AN a sledovat i pokroky ostatních. Můj návyk byl opečováván jak prvorozené miminko před narozením s bohatou výbavičkou. Od Pavla Říhy jsem dostala asi nejzevrubnější, nejúplnější a nejkonkrétnější vysvětlení všech typů motivace, inspirované z velké části pro mě novými myšlenkami Lea Babauty (a další jeho myšlenky). Oceňuji systematický přístup, který zapřahuje všechny typy motivace – vnitřní pozitivní (afirmace, imaginace žádoucího, spojení návyku s našimi nejcennějšími hodnotami) i negativní (prožití neúspěchu a všech jeho následků), vnější lidmi kolem mě (podpora okolí, komunity Akademie návyků, životní příběhy úspěšných jako inspirace ke mé změně), vnější prostředím a okolnostmi (podmínky pro nerušenou práci, hmotné odměny a sankce, zážitkové odměny a sankce, nástěnka, zaznamenávání pokroků, sázka o to, jestli splním/nesplním...). Vnější motivaci jsem často podceňovala a tady jsem dostala příležitost ji poprvé pořádně využít.

Velmi mě také uspokojila zevrubná analýza našich vnitřních pochodů během toho, když selžeme v novém návyku a upadneme do starého režimu. Důležitá instrukce, kterou mi kurz pomohl zvědomit, zní: návyk se musí líbit našemu emocionálnímu já. Když během jeho provádění nebo těsně poté nedostane sladkou odměnu, neuspějeme. Do hlavy se mi vryl symbolický obraz jezdce (rozumové já, co umí dobře plánovat a vyhodnocovat) na vrtošivém slonovi (mnohem silnější emocionální já, co chce slast, a to hned!), mířícího po cestě z bodu A do bodu B (režim s návykem, vedoucí ke změně, do B). Kéž bych uměla svému slonovi nachystat cestu plnou laskomin (motivace) a obehnat ji příkopy a zábranami (eliminovat pokušení a překážky), aby nezdrhal pást se do buše (selhání, upuštění od návyku)!

V rámci kurzu můžeme používat diskusní prostor na stránkách Akademie návyků, online aplikaci Deník úspěchů pro každodenní záznamy plnění návyku a sledování pokroku ostatních, komunikovat v uzavřené facebookové skupině, sledovat živé webináře a aktivně se jich otázkami a komentáři účastnit. Navíc jsme povzbuzováni k vytváření podpůrných mastermind skupin a hledání sparring partnerů a k individuálnímu spojování se s nimi všemi možnými cestami. Je to nabídka široká a možná i zbytečně roztříštěná. Cítím se jako v hypermarketu s kilometrovým regálem zboží, lehce paralyzovaná svou neschopností si vybrat a efektivně nabídky ke komunikaci využít. Na stránkách Akademie návyků je pod každým videem založena diskuse, vedle toho se otázky mohou vkládat i do zvláštní podstránky. Z reakcí ostatních jsem poznala, že i oni se v tom občas obtížně orientují a nějakou dobu trvá, než se rozhodnou, zda a kterou možnost komunikace použijí. Pro Pavla Říhu musí být zase obtížné sebrat z tolika zdrojů všechny otázky a reagovat na ně.

Péče o klienta

Tím se dostávám k něčemu, co vedle know-how, promyšleného plánu a systematického přístupu považuji za hodnotu, za kterou ráda zaplatím. Pavel Říha byl při rozběhnutí kurzu plně přítomný na jeho stránkách i na sociálních sítích, reagoval téměř na každou otázku, lajkoval příspěvky, z jeho vystupování bylo znát, že lidi na druhé straně opravdu vnímá. Skutečně jsem cítila jeho osobní podporu. Líbila se mi jeho velmi profesionální reakce na klientku, která na počátku kurzu odstoupila a chtěla vrátit peníze. Nakonec neodcházela z kurzu zklamaná a naštvaná. V průběhu Akademie návyků, se přítomnost lektora v prostředí kurzu poněkud omezila převážně na dobu webinářů, byla však dostatečná pro můj cíl – provádět denně zvolený návyk.

Je mi sympatický i Pavlův někdy ne zcela plynulý a dokonalý projev na videjích. Cítím z něho pozitivní vyzařování směrem k divákovi, klidný, laskavý, podporující pohled, pomalou soustředěnou řeč, koncentraci na důkladně zvážený obsah sdělení, péči o to, abych obsah doopravdy vstřebala. Je mi příjemné sledovat lidi, kteří předávají své myšlenky s plným vědomím a jasným úmyslem pomoci druhým, ne v euforickém amočku, který za pár dní, až kurz skončí a peníze se vyberou, zase pomine. V projevu Pavla Říhy se dá vystopovat přirozené nadání pracovat s lidmi, koučovací, možná i terapeutická vloha. Vzhledem k tomu, že mu ještě není ani třicet, jde o hřivnu, která se může dlouhodobě výrazně zhodnotit. Rozhodně jsem hrozně zvědavá, jak bude Pavel Říha jako člověk vypadat za pár desítek let.

Před dvěma lety jsem se účastnila online kurzu Neurorestart Jiřího Vokáče Čmolíka i Neurorestartu live v Brně a neodolám srovnání obou lektorů. Neurore(s)tart/dér Čmolík pro komunikaci s veřejností nasazuje masku permanentně nadšeného asertivního dynama, občas gestikuluje jako šílenec s afektivní bipolární poruchou v manické fázi (novější video ze začátku roku 2016), chvíli klidně nepostojí, málo koncentruje pohled do kamery, často nahazuje nepřirozeně dlouho trvající úsměvy a celkově mě neharmonizuje, ale roztěkává. U podobného způsobu prezentace cítím, jako by mnou bylo lomcováno s cílem vybudit ve mně nutkání k impulzívnímu jednání (registrovat se, objednat, koupit...) a odvést mě od důkladného, pomalého zkoumání toho, o čem se mluví. Zkrátka v umění působit na diváky mého typu důvěryhodně, je skóre Říha : Čmolík asi tak 4 : 0. Spravedlivě k tomu podotýkám, že Čmolík je celkem vhodný charismatický šoumen do live šou, kde surfování na vlně rychle vznikajících a rychle mizejících příjemných emocí žádoucí. Když už jsem začala se skórováním, doplním ještě výsledky Pavla Říhy v obzvlášť obtížné „disciplíně“, kterou je obrana proti verbální agresi: tato twitterová komunikace vykazuje pro mě příjemný nadhled a stopy noblesy – pochopitelně ne ze strany Petra Jeníka. Skóre si doplňte sami;-)

Součástí kurzu je množství bonusů (17 starších videjí včetně několikahodinových webinářů s pozvanými hosty, zmíněná online aplikace Deník úspěchu a eBook Lea Babauty v češtině), na požádání mi byl zdarma zaslán tlustý pracovní sešit Mapa změny 2016 jako podpora pro zavádění 12 nových návyků v průběhu celého roku s možností podrobných denních záznamů a jejich pravidelného vyhodnocování po delším čase. Nástroje pro kompletní překopání vlastního života po drobných, systematických krůčcích mám tedy vzorně připravené a navždy k dispozici – včetně časově neomezeného přístupu do online kurzu a souvisejících aplikací a sociálních sítí. Deník úspěchů např. dodnes využívají nejvytrvalejší účastníci loňského kurzu, opravdoví mistři návyků, kteří začátečníky inspirují a aktivně podporují (pro srovnání: do Neurorestartu online 2013 už se nedostanu). V průběhu kurzu nemám vůbec čas všechny ty bonusy „zkonzumovat“, což ve mně vyvolává pocit komfortní dlouhodobé péče, jako bych dostala víc, než mi bylo slibováno. To je rozhodně šikovný postup.

V infopodnikání nejde o informace

Dobře zvládnutá struktura a pojetí Akademie návyků mě přivádí k úvahám, v čem spočívá podstata úspěšného infopodnikání. Určitě ne pouze v poskytování informací, dokonce by se dalo říci, že ty ani nepatří k nejdůležitějším ingrediencím kurzu. O úspěchu rozhoduje více to, jak lektor komunikuje s lidmi, nakolik je prokazatelně (aby to oni sami cítili) dokáže ovlivnit a provést životní změnou, která má pro ně hodnotu. Jak Pavel Říha tímhle svým odvážným kouskem (viz video níže) ukázal, lidem lze mnohé sdělit, a tím na ně působit, aniž bychom jim cokoliv řekli.

Cítím-li, že jsem v kurzu dostala impuls, který změnil můj život k lepšímu a z něhož můžu trvale čerpat, je mise online podnikatele naplněna. V případě Akademie návyků Pavla Říhy hlásím: splněno.

V dalším článku chci psát o Akademii návyků osobněji a popsat, jak se mi dařilo plnit můj návyk a co jsem přitom o sobě zjistila.

Další zdroje k tématu :

o Pavlu Říhovi, trochu, převážně ilustrativně, o jeho osobní změně a dalších infoproduktech http://www.kupinfo.cz/2015/01/muj-nazor-vyplati-se-vstoupit-do-akademie-navyku-pavla-rihy-2015/

Autor: Hana Borovská | pátek 18.3.2016 12:31 | karma článku: 15.62 | přečteno: 1658x

Další články blogera

Hana Borovská

Ta socha je kýč! aneb Tanečky kolem Anny Chromy

Moc se mi líbí sousoší Čeští muzikanti od Anny Chromy na pražském Senovážném náměstí. Pražákům ho závidím a pravidelně se jím jezdím kochat. Naposledy k tomu kochání ale přibylo i kroucení hlavou.

28.8.2017 v 22:51 | Karma článku: 29.60 | Přečteno: 760 | Diskuse

Hana Borovská

Jak jsem držela svůj první třídenní půst. Díl 3.

Na konci července na mě dolehl splín. Zdálo se mi, že mě nikdo nemá rád a že je to nespravedlivé. Nic mě nebavilo, dokonce mi nechutnalo jíst. A to je u mě už co říct! Tak jsem se rozhodla, že toho využiju a budu držet půst.

8.8.2017 v 12:28 | Karma článku: 11.77 | Přečteno: 581 | Diskuse

Hana Borovská

Jak jsem držela svůj první třídenní půst. Díl 2.

Na konci července na mě dolehl splín. Zdálo se mi, že mě nikdo nemá rád a že je to nespravedlivé. Nic mě nebavilo, dokonce mi nechutnalo jíst. A to je u mě už co říct! Tak jsem se rozhodla, že toho využiju a budu držet půst.

7.8.2017 v 12:27 | Karma článku: 13.09 | Přečteno: 717 | Diskuse

Hana Borovská

Jak jsem držela svůj první třídenní půst. Díl 1.

Na konci července na mě dolehl splín. Zdálo se mi, že mě nikdo nemá rád a že je to nespravedlivé. Nic mě nebavilo, dokonce mi nechutnalo jíst. A to je u mě už co říct!

6.8.2017 v 20:46 | Karma článku: 15.71 | Přečteno: 986 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Petr Omelka

O zakopaných Němcích, chytání syslů a vstupu do KSČ

Byla to taková krásná pozdně letní neděle, provoněná začínajícím podzimem. Čas burčáku a zvláštních setkání.

16.10.2017 v 20:53 | Karma článku: 13.35 | Přečteno: 318 | Diskuse

Pavel Vrba

Byl jsem dneska poctěn, když jsem tu vobálku vobržel.

A hnedle se cejtím takovej důležitej a chtěnej. Nestává se mi to často, maximálně jedenkrát za 4 roky. A taková vobálka, ta v sobě ukrejvá zajímavý věci. K pobavení, k pláči i znechucení. Když ji totiž votevřu, nestačím se divit.

16.10.2017 v 18:12 | Karma článku: 20.12 | Přečteno: 492 | Diskuse

Vladimír Aim

Tohle máme volit

Již v pondělí se všichni budeme držet za hlavy a naříkat, koho jsme si to zvolili, a bude nám jasné, že tlupa právě zvolených není schopna zodpovědně rozhodovat vůbec o ničem.

16.10.2017 v 17:35 | Karma článku: 11.76 | Přečteno: 576 | Diskuse

Martin Faltýn

Volební guláš a koblihy už nestačí. Je třeba přidat!

Každý se rád občas nechá překvapit něčím neobvyklým, novým, zajímavým... někdy i neotřelým. A to i ve volbách. A tak je guláš nahrazen koblihami, druhdy se jezdilo "Zemákem"... Občas to ale přestřelí.

16.10.2017 v 17:20 | Karma článku: 8.04 | Přečteno: 254 | Diskuse

Jana Slaninová

Lotr intelektuál

Pohádky jsou něco, co nás provází od dětství. Holky chtějí být princezny nebo Popelky, kluci rytíři nebo lapkové. A s některými jejich touhy rostou.

16.10.2017 v 9:33 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 400 | Diskuse
Počet článků 28 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3225

Vášnivá hledačka pravdy a chyb:-) Vlídná školitelka.

www.skolitelka.eu
www.ceske-korektury.cz

Recenze a vlogy mám taky na svém Youtube kanálu: https://www.youtube.com/channel/UCkDUcOigUNtbBAe9bko4L3Q



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.